Svaz letců České republiky
stráky příznivců letectví
Navigace
Nadporučík letectva Herbert Kos z Rapotína
Bez jasné příčiny. Tak vyšetřovací komise uzavřela nehodu nadporučíka letectva Herberta Kose. Případ, jehož hlavním aktérem byl rodák z Rapotína, popsal pro Deník Šumperska a Jesenicka
Nadporučík Herbert Kos se narodil 21. března 1929 v Rapotíně. Po druhé světové válce sloužil v Žatci u 15. stíhacího pluku. Zde se také v noci na 15. června 1955 odehrála nehoda, která se mu stala osudnou. 14. června okolo osmé hodiny večer absolvoval Herbert Kos bez závad zalétávací let na letounu MiG-15. V čase 23.05 až 23.45 jeho letecké schopnosti prověřoval nadřízený, podplukovník Jurášek. Po přistání nadporučíka Kose uznal, že je připraven a schopen provést samostatný let s úkolem probít oblaka do síly dva tisíc metrů a letět nad mraky. Úkol měl Herbert Kos provést podle přiloženého náčrtku.
Deset minut po půlnoci přišel nadporučík Kos rychle na stojánku. Letoun nepřevzal od mechanika, kyslíkovou masku nezapojil ani nenasadil. Mechanikem podávaný kontrolní list nepodepsal s odkazem, že již není čas a že již měl být minutu v letounu. Motor spustil při uzavřené kabině, po nahození motoru zasvítil plochou baterkou, čímž dal znamení odpojit vozík a byl připraven k pojíždění na start. Odstartoval dvanáct minut po půlnoci a za dvě minuty hlásil, že probil mraky. V 00.16 hlásil, že jde na dálnou (radiomaják, pozn. red.), výška čtyři tisíce metrů. Hlášení které mělo být nad dálnou, již neprovedl.
Dvacet pět minut po půnoci dva kilometry jižně od porcelánky v Lounech letoun MiG-15 evidentní číslo 3082 havaroval. Z toho lze usuzovat, že činnost pilota přestala těsně u dálné, případně nad ní, ve výšce čtyři tisíce metrů a podle plánu letu při rychlosti čtyři sta až pět set kilometrů v hodině.
Od největšího leteckého neštěstí v Jeseníkách uplynulo třiašedesát let. Při vyšetřování komise nedospěla k jednoznačnému závěru stanovení příčiny katastrofy pro nedostatek absolutních důkazů. Komise stanovila dvě pravděpodobné příčiny pádu letounu. Jako první uvedla, že mohlo dojít k zaklínění řízení letounu v kabině kapesní svítilnou, v mracích pilot ztratil přehled o poloze letounu a po prolétnutí mraků následoval náraz do země. Tuto verzi motivovala výpověď technika letounu, že si pilot před startem položil svou svítilnu vedle zaměřovače, odkud za letu mohla vypadnout a zaklínit řízení. Zvyk pilotů ukládat si takto svítilnu přímo v kabině potvrdili velitel pluku a jeho zástupce. Druhá možná příčina je, že došlo k závadě zpětného ventilu a tím vniknutí paliva do prostoru kabiny. Následovala ztráta schopnosti pilota reagovat a došlo tak k pádu letounu. Možnost této závady na havarovaném letounu je podložena tím, že kohout hermetizace byl nastaven na přívod teplého vzduchu a že pilot neměl za letu nasazenou kyslíkovou masku.
Při pátrání po příbuzných a známých Herberta Kose se mi však nepodařilo zatím nikoho od rodiny najít. Bohužel tím pádem není více známo o jeho osobě. Pokud dotyčná osoba neměla sourozence a jiné příbuzné, tak je to takřka zázrak se něčeho dopátrat. Navíc se zdá, že Herbert Kos žádné sourozence asi neměl. Pokud by někdo z náhodných, ještě žijících pamětníků něco věděl a pamatoval si, bude vítána každá doplňující informace ve vztahu k tomuto člověku.
Herbert Kos zemřel poměrně mlád a nebýt této tragédie, měl by před sebou slibnou kariéru v letectvu. Vím, že byl pochován v jeho rodném Rapotíně, ale jeho hrobové místo bylo již zrušeno, takže není ani fotografie jeho posledního místa odpočinku.
Zdroj: spis VUAPraha, foto Jan Mazálek
Správce Website plk. Mihule Josef, tiskový mluvčí SLČR, mihule@csletci.cz